To, jak se rodiče chovají před dětmi, může mít dalekosáhlý dopad na jejich vývoj. Jednání rodičů může mít totiž na jejich potomky nejen v raném dětství silnější účinek, než mnohdy tuší. Z toho důvodu by měli být vždy opatrní a dávat si pozor na to, co říkají a jak vystupují před svými dětmi. Níže jsou uvedeny nejdůležitější věci, kterým by se rodiče před svými dětmi měli vyhnout.
Existuje spousta špatných věcí, před kterými se rodiče budou vědomě pokoušet své děti chránit. Dospělí se často aktivně snaží ochraňovat své děti zejména před negativními pocity a zkušenostmi. Existuje však spousta věcí, které dělají sami a které se mohou pro jejich potomky jevit jako škodlivé. Děti jsou ovšem všímavější, než si možná uvědomujete, a velmi snadno vstřebávají vše ze svého okolí, zejména pak od rodičů. Proto je velmi důležité dávat pozor na vaše chování v jejich přítomnosti.
Nemluvte vůči sobě neuctivě a nekřičte
Pokud k sobě budete mluvit neuctivě před svými dětmi, budou takovéto chování napodobovat. Mohou s ostatními začít mluvit stejným způsobem, což je známkou špatného chování. Pokud se například dostanete do konfliktu, je důležité jej řešit konstruktivně. To znamená bez zvedání hlasu, křiku, slovních urážek apod. Křik a hádky v domácnosti mohou být pro děti zdrojem frustrace a úzkosti, které mohou mít dopad na jejich psychický vývoj, zdravé sebevědomí a narušit budování zdravých vztahů.
Pozor na sarkasmus a ironii
Ironii a sarkasmus často lidé používají, aby jejich sdělení vyznělo humorněji, aniž by bylo míněno jako urážka. V přítomnosti dětí je ale důležité udržovat sarkasmus na uzdě. Rodiče musí být velmi opatrní, pokud jde o způsob, jakým sarkastické sdělení využívají. V první řadě je třeba si říci, že malé děti nemají schopnost ironii a sarkasmus vůbec rozpoznat a sdělení pronesená s ironií je mohou velmi mást. Později naopak věci, které jsou předmětem vtipu, mohou být pro dítě velmi bolestivé. Proto je třeba jej používat střídmě a uvážlivě, aby se zabránilo destruktivním výsledkům.
Sarkasmus může ublížit dětským pocitům a slova vyslovená v rádoby humorném okamžiku mohou později vyústit ve frustraci. Takové jednání totiž může být ze strany dotyčného vnímáno jako neuctivé. Neuškodí tedy říkat věci přímo, tak jak jsou. Pokud navíc často používáte sarkasmus, když komunikujete mezi sebou, děti od vás tento zvyk snadno pochytí a začnou jej časem také používat.
Negativní komentování druhých a sarkasmus
Nepřímý komentář nebo nevinné užití sarkasmu týkající se člena rodiny nebo přítele před vaším dítětem se může zdát naprosto v pořádku. Ale pamatujte, děti jsou jako malé houby, protože snadno a rychle vše nasávají. Nejsou emočně vyzrálé, aby pochopily, že třeba jen nemáte svůj den a nemyslíte to vážně. A navíc mohou opakovat doslovně to, co jste řekli, přímo před touto osobou. To může vyústit ve velmi trapnou situaci.
Dodržujete všechny návyky, které učíte své děti?
Jako rodiče jistě učíte své děti dobrým návykům, například aby si ráno a před spaním čistily zuby, po návratu z venku a před jídlem si umyly ruce, po jídle si odnesly použitý talíř a sklenici apod. Mnoho rodičů však ve skutečnosti nezamíří rovnou do koupelny, když se vracejí z práce, a rychle popadnou sklenici s vodou nebo svačinu.
V mnoha domácnostech je to navíc maminka, která připraví jídlo na stůl a poté jej po jídle uklidí, zatímco otec se přesune do obývacího pokoje a zapne televizi. Měli byste však dělat cokoli, co sami od dětí žádáte. Nejlepší způsob, jak si osvojit návyky, je ukázat jim důležitost těchto zvyků prostřednictvím svého vlastního jednání.
I příležitostné pití alkoholu je špatným příkladem
Pro většinu rodičů může být až překvapením, do jaké míry může i příležitostné nebo společenské pití alkoholu ovlivnit děti. I když se nemusejí oddávat láhvi nebo sklenici denně a popíjení vína či piva může probíhat jen v určitých mezích, aby jim nijak výrazně neublížilo, dětem chybí perspektiva a zralost, aby to pochopily.
Několik studií již ukázalo, že děti, jejichž rodiče před nimi pijí alkohol, nemají sklon považovat pití za škodlivé nebo špatné a je pravděpodobnější, že začnou pít alkohol dříve než jiné děti. Ve skutečnosti je u těchto dětí dokonce dvakrát větší šance, že budou alkohol užívat pravidelně a častěji se opíjet.
Když se rodiče navíc opíjejí před svými dětmi, vidí je, jak „ztrácí kontrolu“ nad situací. Přitom rodiče jsou ti, kteří jsou zodpovědní za blaho dětí a mají být jejich opatrovníky. To může mít spoustu negativních dopadů na jejich sociální a emoční zdraví, což velmi výrazně ovlivňuje jejich pocit bezpečí a jistoty.
Neignorujte pocity svých dětí
Od chvíle, co se děti narodí, jsou připraveni komunikovat. Dělají to skrze vydávání různých zvuků, pláč, kopání a emoce. Čím více s nimi od narození komunikujete a reagujete na jejich podněty, tím je to lepší. Navíc se vaše dítě od malička učí, že je ceněné a důležité. To zase zvyšuje jeho sebeúctu a zdravé sebevědomí. A když vaše dítě vyjadřuje negativní emoce, výsměch nebo ignorace tyto pocity naopak minimalizuje. Otevřená komunikace o tom, jak se vaše děti cítí, vede k většímu porozumění a lepším vztahům.
Omezte čas strávený u obrazovek
Tenhle je obzvláště důležitě pro budoucí rodiče současné generace. V technologiích jsme zpravidla mnohem zdatnější než naši rodiče. Jako generace moderních technologií však všichni čelíme problémům spojených s neustálým upíráním pohledu na nějakou obrazovku (mobil, PC, tablet atd.). To mívá za následek unavené slzící oči, chronické bolesti hlavy, bolest za krkem, špatný spánek, stres apod. To vše se stalo nedílnou součástí našich životů za displeji.
Co je však více děsivé, je fakt, že příliš mnoho času za obrazovkou může skutečně ovlivnit i váš mozek. Může to vést například ke zhoršení kognitivních funkcí, atrofii šedé hmoty v mozku a chybnému fungování dopaminu. Další kapitolou samou pro sebe je pak otázka, jak správně využívat sociální sítě, které mohou představovat další zdroj určitého nebezpečí.
To je samo o sobě dostatečným důvodem, proč by rodiče měli aktivně omezovat svůj vlastní čas strávený na obrazovce. Pokud tak neučiní, jak budou schopni chránit své děti před těmito skutečnostmi? Pokud může dojít k poškození i v plně vyvinutém mozku dospělých, dokážete si představit, čemu mohou čelit děti, které vyrostou při příliš dlouhém sledování obrazovky?
Daří se vám bez problému výše uvedené body dodržovat nebo s některými trochu zápolíte? Které to jsou a proč myslíte, že tomu tak je? Nebojte se o vaše zkušenosti podělit i s ostatními v komentáři pod článkem.