Co když vás dítě zklame
Shutterstock

Jako rodiče jistě věříte, že vaše dítě má určitý potenciál, který se snažíte podporovat a rozvíjet. Je tedy přirozené, že investujete hodně svého času a úsilí, abyste se ujistili, že své dítě vychováváte správným způsobem. Často se ovšem stává, že zatímco některé z vašich očekávání se splní, s jinými to vyjít nemusí. To může způsobit, že se rodiče budou cítit zklamáni. Jak takovou situaci řešit?

Někdy mají rodiče velká očekávání

Rodiče mohou mít mnohdy jasnou představu o potenciálu svých dětí. Když se ale liší od skutečného výkonu dětí, rodiče se mohou bát o budoucnost svých dětí. Často jsou ještě nervóznější, když děti tyto vize nebo obavy nesdílejí. Potenciál každého dítěte však závisí na kombinaci osobnostních, vývojových a emocionálních faktorů. Problémy v jedné nebo více z těchto oblastí mohou ovlivnit odolnost a kapacitu dětí vůči okolí. Například bystré děti mohou mít špatné známky, když nejsou schopny odolat tlaku nebo když jim energii berou jiné starosti, jako je sociální zapadnutí nebo strach ze selhání.

Ale to, co v dětech vidíte a jaké potřebujete, aby byly, může být poznamenáno strachy a předsudky z toho, jak jste sami byli vychováváni. Nevědomě popírané nebo popřené aspekty rodičů se mohou promítat na ostatní, zejména pak na jejich děti. Horší je, že pokud vidíte důkazy o takových spouštěcích rysech u vašich dětí, můžete znervóznit a oklamat sami sebe, abyste si mysleli, že jednáte výhradně v jejich prospěch. Pokud jste vy sami vždy museli být silní nebo dokonalí, můžete reagovat na zjevný nedostatek disciplíny dětí, protože jste se naučili, že toto chování je pro vás nepřijatelné.

Děti se vnímají sami sebe podle vás

Děti se učí vnímat sami sebe vašima očima. Výzkumy ukazují, že mozek a emoční vývoj je utvářen mezilidským vztahem mezi rodičem a dítětem. Děti tak utvářejí pocit ze sebe samých a schopnosti regulovat emoce na základě toho, jak je vidíte vy a jak se k nim i k sobě chováte. Zvnitřňují si tedy veškeré vaše reakce na ně, které se stávají vzorem toho, jak následně budou reagovat na své vlastní chyby, frustrace, úspěchy a zklamání. Naštěstí jsou mozky a mysl formovány zkušenostmi po celý život.

Shutterstock

Můžete dětem pomoci naučit se snášet frustraci a zklamání tím, že je unesete vy sami, upustíte od pokušení zachránit je před neúspěchem a zachováte si víru a správnou perspektivu. Pokuste se tedy reagovat na základě pozitivní motivace a přijetí situace namísto toho, aby vaše reakce ovládal strach a předsudky. Děti s největší pravděpodobností udělají to nejlepší co dokážou, když rodiče stanoví realistické cíle v souladu se zájmy a osobnostmi dětí a zaměří se na ocenění a rozvoj jejich silných stránek.

Jakmile očekávání nejsou příliš vysoká, je pro děti snazší převzít iniciativu, otestovat své limity a vytrvat, aniž by je omezoval strach. Pokud se děti na sebe podívají vašima očima, potlačení vašich vlastních úzkostí a očekávání jim umožní rozvinout svůj potenciál. Pak možná budete mít to štěstí, že oceníte to, co skutečně dokážou.

Přemýšlejte, jak zareagujete, když vás zklame

Zklamání v lidech vyvolává negativní emoce. Je proto důležité umět se s těmito pocity vyrovnat správným způsobem, aby neovlivňovaly vaše myšlenky nebo celkový proces uvažování. Když se cítíte zklamáni něčím, co vaše dítě udělalo, nespusťte na něj ihned smršť kritiky. Místo toho si dejte trochu prostoru a času, abyste pochopili, proč se vaše dítě chovalo pro vás nežádoucím způsobem. Zkuste se vžít na chvilku do jeho kůže. Pamatujte také, že bez ohledu na to, co vaše dítě udělalo nebo naopak neudělalo, nemusí to nutně znamenat, že jste špatný rodič.

Shutterstock

Promluvte si v klidu a hledejte řešení

Pokud po zvážení situace cítíte, že důvody vašeho zklamání jsou skutečné, řekněte to svému dítěti v klidu bez křiku, urážek či obviňování. Během rozhovoru mu dejte najevo, co od něj očekáváte a vysvětlete, jak se cítíte, když tato očekávání nesplňuje. Umožněte také svému dítěti, aby mohlo vysvětlit, co způsobilo, že se chovalo tak, jak se chovalo.

Pouhé vyjádření zklamání nad tím, jak se váš potomek choval, ovšem nestačí. Požádejte své dítě, aby přemýšlelo o tom, co by mohlo udělat jinak nebo lépe a pomozte mu s tím. Pokud například dopadlo špatně ve školním předmětu, proberte s ním, co je třeba udělat, aby se v něm zlepšilo. Možná b mělo by trávit více času učením a procvičováním si dané látky nebo chodit na doučování, případně si sami můžete vyhradit pár hodin na to, abyste mu s tím vy sami pomohli.

Neztrácejte víru a naději

Pokud se stane, že vás vaše dítě zklame opakovaně, můžete začít ztrácet naději a vzdát se víry ve své dítě v domnění, že už stejně bojujete prohranou bitvu. V takových chvílích je ale právě nejdůležitější snažit se mu nadále věřit. Možná vaše dítě prochází obtížnou fází života a to co zrovna potřebuje, je vaše láska a vedení, aby se přes ni dostalo. Pamatujte, že každá změna vyžaduje čas. Podporujte své dítě a buďte tu pro něj.

Shutterstock

Zklamání může způsobit, že ztratíte objektivní nadhled. Váš potomek se sice může opakovaně dostávat do problémů kvůli stejné věci, ale i přesto má stále spoustu kladných vlastností. Pamatujte, že vaše dítě se nemusí celé změnit, ale stačí zapracovat pouze na tom, co mu brání v naplnění jeho potenciálu. Takže, když s ním o tom mluvíte, vyvarujte se zobecnění jako: „Vždy nás zklameš.“, které může poškodit jeho zdravé sebevědomí. Místo toho se zkuste zaměřit na konkrétní problémovou oblast a uvidíte, jak na tom můžete společně pracovat.

Naučte se odpouštět a dejte šanci na nápravu

Zbavit se nepříjemných pocitů zklamání a dokázat vašemu dítěti odpustit je velký krok vpřed ve vašem vztahu. Velká část odpuštění pochází z toho, že si neberete chování svého dítěte osobně. Přehodnoťte svá očekávání a pokud jsou nepřiměřeně vysoká, zkuste je změnit. Můžete být například zklamaní, že vaše dítě není dobré ve sportu.

Je však důležité si uvědomit, že ne všechny děti jsou sportovně založené a že talent vašeho dítěte může spočívat v něčem jiném. Není tedy rozumné držet se pocitu zklamání, které pramení z chování nebo vlastnosti, kterou vaše dítě nedokáže změnit. Místo toho se ujistěte, že vaše dítě dostane příležitost prozkoumat své schopnosti a dovednosti v jiných oblastech. Povzbuzujte ho tedy vždy, když zkouší nové aktivity.Spolu s odpuštěním svému dítěti také dejte šanci nebo přímo sami poskytněte příležitost k nápravě. Pokud například zjistíte, že ze strany vašeho dítěte bylo chybou bojovat se spolužákem, snažte se ho povzbudit, aby se mu omluvil a spor s ním urovnal. Tak se naučí zodpovědnému chování. Zároveň se také bude cítit šťastné, když bude vědět, že si znovu získalo vaši důvěru.

Myslíte, že jsou očekávání vůči vašim dětem přiměřená, vysoká nebo žádná očekávání raději nemáte? Podělte se s námi o váš přístup do komentáře.

Předchozí článekOpakovaný zánět středního ucha u dětí může vést i ke ztrátě sluchu. Jak ho léčit?
Další článekS jakým nebezpečím se může dítě potkat ve škole? Od cesty do školy, přes šikanu až po užívání drog