Rodiče se často znepokojují, když jejich dítě nechtějí jíst zdravé potraviny, jako je ovoce a zelenina, jí velmi málo nebo některá jídla úplně odmítají. Někdy může být tato obava opodstatněná, zvláště pokud dítě dostatečně nepřibírá, nebo dokonce hubne. Pokud jsou ale děti nuceni do jídla nátlakem, stravování pro ně bývá zdrojem frustrace a budování nezdravého vztahu k jídlu. Jak vést své potomky ke zdravému vztahu k jídlu?
Proč rodiče nutí děti do jídla?
Vytváření nátlaku ze strany rodičů při jídle často pramení z obav o to, jak a co děti jedí. Rodiče se mohou obávat o zdraví svého dítěte, pokud mají pocit, že jejich dítě nejí dostatečně na udržení zdravého vývoje. Pokud má dítě podváhu, je pravděpodobnější, že rodiče budou chtít podporovat stravování a mohou skončit vyvíjením tlaku, aniž by si uvědomili, že může mít opačný účinek, než jaký si přejí.
Tlak na jídlo může také pramenit z touhy vyhnout se plýtvání připraveným jídlem a víry, že děti mají mít po jídle čistý talíř. Někdy jsou však velikosti porcí, které rodiče dětem podávají, příliš velké. Z toho vyplývá, že je nerealistické očekávat, že dítě jídlo dokončí. Každý pokrm se pak logicky bude jevit jako nedojedený. V tomto případě to není dítě, které jí příliš málo, ale velikost porce, která je příliš velká.
Jak se projevuje nucení do jídla?
Nátlak sníst některé typy potravin a dojíst svoji porci může mít několik podob. S jakými typy nucení do jídla ze strany rodičů se děti typicky setkávají?
- Nátlak: „Chci, abys snědl všechnu mrkev na talíři.“
- Přemlouvání: „Tak zkus sníst alespoň ten malinkatý kousek.“
- Emocionální vydírání: „Hodná holčička by večeři snědla po tom, co si s ní maminka dala takovou práci.“
- Využití pravidel: „Sněz alespoň tolik, kolik ti je. Tři brambory, protože ti jsou tři roky.“
- Úplatkářství: „Pokud sníš všechno, co máš na talíři, můžeš si dát čokoládu.“
- Trestání: „Dokud nesníš všechny špagety, nepůjdeš si hrát ven.“
- Fyzické nucení jídla: vkládání potravy do úst dítěte a nucení jídlo spolknout
Proč by se děti neměly do jídla nutit?
Přestože dítě možná pod nátlakem sní o něco více jídla, může to vést k rozvoji negativního vztahu k jídlu a nakonec i k vyhýbání se mu. Může také zabránit dětem v rozpoznávání a odpovídající reakci na tělesné signály hladu a plnosti, což vdospělém životě zvyšuje pravděpodobnost přejídání. Pokud svého potomka odměňujete například za to, že snědl brokolici, učíte ho, že některé jídlo je dobré a jiné špatné.
Důležitost rozpoznávání signálů hladu a plnosti
Dětem je třeba dát příležitost naučit se rozpoznávat signály hladu a plnosti svého těla. Prostřednictvím prožívání pocitu hladu a snižování těchto pocitů při jídle se děti učí, jak jejich tělo signalizuje, kdy vyžaduje více energie, a naopak, kdy byl sněden dostatek energie a je vhodné přestat jíst. Po čase ztrácí pocity plnosti svůj význam, protože již nesignalizují, že by se s jídlem mělo přestat.
Děti se totiž učí pokračovat v jídle i poté, co se začnou cítit syté. Zastaví se tehdy, až když je jejich talíř prázdný, nebo když jejich rodiče řeknou, že je v pořádku přestat. Jakmile děti přestanou tyto signály vnímat a budou jíst podle vnějších pokynů, je zde vysoká pravděpodobnost, že se v budoucnu budou přejídat. To může vést k problémům s nadváhou.
Spojitost jídla s negativními zážitky
Děti si rychle vytvářejí spojitost mezi potravinami a nepříjemnými zážitky, které je doprovázejí. Zkuste si na malý moment připomenout své vlastní dětství a zamyslet se nad tím, zda vám nějaký zážitek znepříjemnil určité jídlo. Jaké jsou vaše pocity vůči tomuto jídlu nyní? Možná jste se za ta léta naučili jej jíst. Možná ne. Tak či onak, s největší pravděpodobností tyto negativní vzpomínky na jídlo nebyly z vaší mysli úplně vymazány.
Jak vést děti ke zdravému stravování?
Zkuste se na stravování vašeho potomka dívat z dlouhodobého hlediska. Zamyslete se nad tím, jak mu můžete pomoci vytvořit zdravý vztah k jídlu, aby jedl i zdravé potraviny s radostí. Prvním krokem je si uvědomit, že jídlo by nemělo být vnímané jako povinnost, ale mělo by být spojeno s radostí a příjemným zážitkem. Pokud tedy vaše dítě už nechce pokračovat v jídle, zkuste to respektovat.
Dejte svému dítěti příležitost naslouchat svému tělu a jíst na základě své přirozené chuti k jídlu, nikoli vnějších vlivů toho, kolik a co by mělo jíst. Naučte své dítě, co je vhodné u jídla dělat a co nedělat, a umožněte mu v těchto mezích uplatnit svou nezávislost. Také nezapomínejte, že dětské bříško je mnohem menší než dospělé, čemuž je potřeba přizpůsobit dětskou porci.
Jděte příkladem
Pokud chcete dítě vést k tomu, aby jedlo zdravé potraviny, jednoduše mu jděte příkladem. Nezapomínejte, jakou sílu má například hraní rolí. Místo toho, abyste svému potomkovi nutili například brokolici, nechte ho, ať o ni projeví sám zájem.
Vysvětlovat důležitost jedení brokolice nemusí být vždy efektivní a když budete kárat zato, že ji nechce jíst, bude to jen horší. Raději zkuste zahrát malé divadlo. Příkladem může být, když rodiče sami jedí brokolici a muž prohlásí: „Teda, maminka si dnes dost pochutnává na brokolici, myslíš, že se s námi o ní také podělí?“. Čím menší tlak na své dítě vyvíjíte, tím lépe.
Udělejte z jídla příjemný zážitek
Vůbec nejlepší je o jídle příliš nemluvit. Není třeba komentovat, co vaše dítě jí nebo nejí. Místo toho využijte dobu na jídlo jako možnost trávit čas společně jako rodina. Mluvte o věcech, které jste dělali během dne, o knihách, které jste četli, o tom, co se naučili ve škole, co se vám povedlo atd. I když je těžké si občas nedělat starosti o to, co a jak vaše ratolest jí, vězte, že chuť a stravovací návyky se postupem času srovnají.
Jak je to s jídlem a dětmi u vás doma? Bojujete s tím, aby vaše děti jedly pravidelně a zdravě, nebo máte štěstí na vděčné strávníky? Podělte se s námi v komentáři.
