postinterrupční syndrom
Zdroj: shutterstock

Bez ohledu na filozofické, náboženské nebo politické názory na potrat, faktem je, že opravdová zkušenost může ovlivnit ženy nejen v osobní rovině, ale může mít i psychologické následky. Umělé přerušení těhotenství může být pro některé ženy dokonce tak silný zážitek, že může vyústit v postinterrupční syndrom, jež má trvalý dopad na duševní zdraví. Co ho způsobuje a jak ho léčit?

Co je postinterrupční syndrom?

Postinterrupční syndrom je název, který označuje psychologické následky umělého ukončení těhotenství na základě posttraumatické stresové poruchy. Přestože postinterrupční syndrom není oficiálně diagnostikovatelný jako nemoc či porucha, psychické problémy v důsledku potratu je nutné řešit. Jakákoli událost, která způsobí trauma, může vést k posttraumatické poruše a potrat není výjimkou.

Jak intenzivně žena prožívá umělé ukončení těhotenství, ovlivňují především důvody, které ji k tomuto rozhodnutí vedou, a také její celkový zdravotní a psychický stav. Nicméně je dobré si uvědomit, že žena může být zcela zdravá a psychicky odolná, když se rozhodne ukončit těhotenství, ale i přesto toto rozhodnutí není snadné.

Jaké jsou příznaky postinterrupčního syndromu?

Po podstoupení zákroku se mohou objevit pocity ztráty, smutku, hněvu, hanby, viny nebo jiného duševního či fyzického zmatku. Mnoho žen po potratu pociťuje depresi, úzkost a hněv, přičemž tyto pocity mohou přetrvávat měsíce nebo dokonce roky. Mezi příznaky obvykle spojené s postinterrupčním syndromem patří:

  • Noční můry a narušení spánku
  • Vztahové problémy
  • Vina, lítost nebo popření potratu
  • Plačtivost
  • Změny nálady, (hněv, smutek, zármutek, necitlivosti)
  • Deprese
  • Myšlenky na sebevraždu
  • Užívání návykových látek
  • Snížená sebeúcta
  • Strach z budoucího těhotenství
Zdroj: Shutterstock

Co postinterrupční syndrom způsobuje?

Některé ženy mohou po potratu pociťovat vážnější emoční příznaky nebo přetrvávající strach z různých důvodů. Tyto projevy se často týkají již existujících obav nebo problémů, které se vyskytly před otěhotněním nebo rozhodnutím o potratu. Některé faktory tak mohou zvýšit prožití stresu, emočního zmatku a dalších obtížných pocitů v souvislosti s potratem.

Nedostatek podpory

I když jste si svým rozhodnutím naprosto jisté, možná potřebujete určitou emocionální podporu od partnera, rodiny nebo přátel. Mluvení o důležitých rozhodnutích vám často může pomoci utřídit si myšlenky a vyrovnat se se všemi svými pocity ohledně problému. Pokud však nemáte žádné důvěryhodné blízké, kterým byste se mohli svěřit, můžete se cítit osamělé a izolované.

Pokud jste ve vztahu, ale zdá se, že váš partner o vaše rozhodnutí neprojevuje zájem, můžete se cítit zraněné, nebo v případě, že musíte podstoupit zákrok bez něj, dokonce opuštěné. Jestliže se vás naopak váš partner pokusí přimět k jinému rozhodnutí, můžete se cítit rozporuplně a ve stresu.

Nejistota při rozhodování

Při rozhodování o potratu často hraje roli mnoho faktorů. Možná zvážíte své možnosti a nakonec se rozhodnete, že potrat má největší smysl. Ale zároveň se budete cítit trochu nejistě. Další možností je, že chcete založit rodinu a přejete si, aby vám vaše současná situace umožnila pokračovat v těhotenství a vychovávat dítě bez těžkostí, ale není tomu tak.

Nebo jste si možná nikdy nemyslely, že byste si vybrali potrat, ale ocitnete se v situaci, kdy nevidíte žádnou jinou možnost. Pokud jste se svým rozhodnutím zpočátku bojovaly, je pravděpodobné, že na to budete i nadále myslet.

Zdroj: Shutterstock

Osobní přesvědčení

Může se stát, že věříte, že každý má právo na vlastní rozhodnutí, pokud jde o potrat, ale nejste s tímto přesvědčením samy zcela ztotožněné. Možná tedy zastáváte pozici pro možnost volby a přesto nechcete jít samy na potrat. Pokud vás však okolnosti vedly k tomu, že jste navzdory svým osobním přesvědčením zvolily potrat, můžete se v souvislosti se svým rozhodnutím setkat s velkým strachem a nadále pociťovat vinu a lítost i dlouho po zákroku.

Zdravotní omezení

Život se zdravotním omezením nebo stavem duševní poruchy není snadný už sám o sobě. V takové situaci čelit neplánovanému těhotenství, které vyžaduje těžkou volbu z vaší strany, věci rozhodně nepomáhají. I když ve svém rozhodnutí ukončit těhotenství necítíte konflikt nebo emoční napětí, pouhé prožití stresující situace může někdy vyvolat pocity úzkosti, paniky nebo deprese. To samozřejmě nutně neznamená, že tyto pocity způsobil potrat. Každá situace, která zvyšuje stres, může mít stejný účinek.

Jak omezit riziko postinterrupčního syndromu?

Pokud uvažujete o potratu, nebojte se sáhnout po podpoře ze strany odborníků. Kliniky nabízející potrat zpravidla poskytují vědecky podporované informace o vašich možnostech a mohou vám pomoci získat přístup ke zdrojům, abyste se mohly správně rozhodnout. Nebudou vás tedy tlačit k potratu, pokud se nebudete cítit připravené. Jakmile se rozhodnete pro potrat, také se nepokusí změnit váš názor.

Ukončení těhotenství může také zahrnovat určitá zdravotní rizika, stejně jako jakýkoli jiný lékařský nebo chirurgický zákrok. Pro snížení rizika jakéhokoli poškození je tedy zásadní vyhledat léčbu v registrovaném zařízení s kvalifikovanými a zkušenými odborníky.

Zdroj: Shutterstock

Než se rozhodnete pro interrupci

Před rozhodnutím o umělém ukončení těhotenství je vhodné učinit následující kroky:

  • Mluvit s lidmi, kterým můžete věřit
  • Zvážit všechny vaše možnosti
  • Vyhledat lékařskou pomoc a položit co nejvíce otázek zdravotnímu pracovníkovi
  • Snažit se vyhnout izolaci, která může vést k depresi
  • Nepodléhat tlaku a nedělat, co nechcete. Ať už jde o přerušení nebo pokračování těhotenství

Léčba postinterrupčního syndromu

V mnoha případech příznaky po potratu časem samy nezmizí, a mohou tak přetrvávat po dlouhou dobu. Oddálení procesu léčby může tyto pocity naopak zesílit a ztížit jejich zvládnutí. Začněte váš problém řešit návštěvou vašeho lékaře, který vám poradí, jak dále postupovat na základě vašich konkrétních obtíží a odkáže vás na příslušného odborníka.

Jednou z možností terapie je podpůrná skupina. Tyto skupiny jsou navrženy tak, aby vám umožnily důvěrně mluvit o vašich pocitech a myšlenkách v bezpečném prostředí. Jedním z nejlepších způsobů, jak se vyléčit, je schopnost zpracovat vaše pocity tím, že je budete sdílet s lidmi, kteří znají bolest, kterou prožíváte. Mohou vám tak poskytnout rady založené na vlastní zkušenosti a psychickou podporu.

Podstoupily jste někdy interrupci nebo jste ji z různých důvodů musely zvažovat? Neváhejte se s námi podělit o vaše pocity po zákroku, případně na základě jakých důvodů jste se rozhodovaly.

Předchozí článekNeplodnost u žen se nejčastěji projevuje ztrátou ovulace. Jak ji rozpoznat a léčit?
Další článekEpiziotomie může usnadnit porod, když je dítě větší nebo se zasekne. Jak zákrok probíhá?