Spalničky, kdysi běžné a často i smrtelné onemocnění, jsou nyní díky celosvětové vakcinaci poměrně vzácné, a pro většinu lidí tak už představují minimální riziko. V méně rozvinutých zemí je tato nemoc ovšem stále problémem. Pokud se vyskytne případ spalniček, mohou být pro jedince velmi nebezpečné, zejména pro děti do 5 let. Je to proto, že spalničky jsou jednou z nejnakažlivějších nemocí na světě. Nemoc se šíří vzduchem nebo přímým kontaktem s kontaminovaným povrchem.
Co jsou spalničky?
Spalničky jsou velmi nakažlivá infekce dýchacích cest. Způsobují kožní vyrážku po celém těle a příznaky podobné chřipce. Spalničky jsou v České republice dnes už poměrné vzácné díky rozšířené imunizaci. Každý rok se ale po celém světě stále nakazí miliony lidí.
Spalničky, také nazývané rubeola, jsou způsobeny virem, takže pro ně neexistuje žádná specifická léčba. Pokud tedy dotyčný není očkovaný, musí se s nimi tělo poprat samo. Dítě, které je nemocné, by mělo pít dostatek tekutin, hodně odpočívat a zůstat doma, aby se zabránilo šíření infekce.
Co způsobuje nákazu spalničkami?
Spalničky jsou způsobeny infekcí virem z rodiny paramyxovirů. Viry jsou drobné parazitické mikroby. Jakmile jste nakaženi, virus napadne hostitelské buňky a pomocí buněčných složek dokončí svůj životní cyklus.
Virus spalniček infikuje nejprve dýchací cesty. Následně se však krevním řečištěm rozšíří do dalších částí těla. Je známo, že spalničky se vyskytují pouze u lidí a nikoli u zvířat. Existuje celkem 24 známých genetických typů spalniček, ačkoli v současné době v populaci cirkuluje pouze 6.
Jaké mají spalničky příznaky?
Příznaky spalniček se obvykle poprvé objevují během 10 až 12 dnů po expozici viru. Prvními symptomy infekce spalničkami jsou obvykle:
- Dráždivý kašel
- Rýma
- Bolest v krku
- Vysoká horečka
- Červené oči.
Děti také mohou mít tzv. Koplikovy skvrny (malé červené skvrny s modrobílými středy) v ústech před výsevem vyrážky na těle. Vyrážka propukne přibližně 3 až 5 dní po nástupu prvních příznaků, někdy spolu s vysokou horečkou, která může dosáhnout až 40 °C.
Červená nebo červenohnědá vyrážka obvykle začíná jako ploché červené skvrny na čele. Šíří se do zbytku obličeje, pak dolů po krku a trupu do paží, nohou a chodidel. Horečka a vyrážka po několika dnech pomalu odezní.
Možné komplikace při nákaze spalničkami
Někteří lidé mohou trpět vážnými komplikacemi, jako je zápal plic a encefalitida (otok mozku). Tito lidé mohou vyžadovat hospitalizaci a hrozí jim i riziko úmrtí. Mezi běžné komplikace spojené s nákazou spalničkami ovšem patří:
- Infekce uší se vyskytují asi u 1 z 10 dětí se spalničkami
- Průjem je hlášen u méně než 1 z 10 lidí se spalničkami
Jak se spalničky šíří?
Spalničky se mohou šířit vzduchem prostřednictvím dýchacích kapének a malých aerosolových částic. Infikovaná osoba může uvolnit virus do vzduchu, když kašle nebo kýchá. Tyto částice se mohou také usazovat na předmětech a površích.
Můžete se tedy nakazit, pokud přijdete do kontaktu s kontaminovaným předmětem, jako je klika dveří, a poté se dotknete obličeje, nosu nebo úst. Virus spalniček může žít mimo tělo déle, než si myslíte. Ve skutečnosti může zůstat infekční ve vzduchu nebo na površích až dvě hodiny.
Jaká je šance nákazy při kontaktu se spalničkami?
Dítě, které je vystaveno viru spalniček, má 90 % šanci, že se nakazí. Kromě toho může infikovaná osoba rozšířit virus na 9 až 18 jedinců ve svém okolí. Ten, kdo má spalničky, může virus bohužel šířit na ostatní, než vůbec zjistí, že ho má. Infikovaná osoba je totiž nakažlivá již čtyři dny předtím, než se objeví charakteristická vyrážka.
Poté, co se objeví vyrážka, jsou děti stále nakažlivé další čtyři dny. Hlavním rizikovým faktorem pro chytnutí spalniček je neočkování. Některé skupiny lidí jsou navíc vystaveny vyššímu riziku rozvoje komplikací způsobených infekcí spalničkami.
Pro koho jsou spalničky rizikové?
Malé děti, které ještě nebyly očkovány proti spalničkám, jsou vystaveny nejvyššímu riziku nákazy spalničkami a komplikací spojených s virem. Ohroženi jsou také neočkovaní dospělí (nebo ti, kteří nemají přirozenou imunitu vůči spalničkám). Spalničky mohou být závažné ve všech věkových skupinách. Častěji ovšem trpí komplikacemi spalniček tyto skupiny:
- Děti mladší 5 let
- Dospělí starší 20 let
- Těhotné ženy
- Lidé s oslabeným imunitním systémem, jako je leukémie nebo infekce HIV
Spalničky jsou stále běžné v mnoha rozvojových zemích, zejména v některých částech Afriky a Asie. Drtivá většina (více než 95%) úmrtí na spalničky se vyskytuje právě v zemích s nízkými příjmy na obyvatele a slabou zdravotnickou infrastrukturou.
Jak jsou spalničky diagnostikovány?
Pokud máte podezření, že vy nebo vaše dítě máte spalničky nebo jste byli vystaveni někomu se spalničkami, okamžitě kontaktujte svého lékaře. Může vás zkontrolovat a potvrdit, zda skutečně máte infekci.
Lékaři mohou spalničky zkontrolovat vyšetřením kožní vyrážky a kontrolou příznaků, které jsou pro toto onemocnění charakteristické, jako jsou bílé skvrny v ústech, horečka, kašel a bolest v krku. Laboratorní testy krve a tkáně (z výtěru z krku nebo nosu) mohou diagnózu potvrdit. Vzorek moči může také vykazovat důkazy o viru.
Léčba spalniček
Proti spalničkám bohužel neexistuje žádná specifická antivirová léčba. Péče o dítě se spalničkami by měla zahrnovat především odpočinek, jídlo bohaté na důležité živiny, včetně vitamínů a minerálů, a pití velkého množství tekutin, aby se zabránilo dehydrataci způsobené pocením, případně i průjmem.
Nemocnému ovšem mohou být podávány léky snižující horečku (obsahující léčivou látku paracetamol nebo ibuprofen). Antibiotika proti virové nákaze nepůsobí, ale mohou být potřebná dodatečně k případné léčbě infekcí uší nebo očí nebo zápalu plic, které by se mohly vyvinout v důsledku infekce. Pro lidi, kteří mohli být vystaveni viru, jsou někdy také k dispozici specifické léčebné postupy. Ty mohou pomoci předejít infekci nebo snížit její závažnost. Těmito variantami jsou:
- Vakcína proti spalničkám, podaná do 72 hodin po expozici
- Dávka imunitních proteinů nazývaných imunoglobulin, která se užívá do šesti dnů po expozici
Jak se proti spalničkám chránit?
Klíčem k prevenci spalniček a s nimi spojených komplikací, je vakcinace. V České republice je toto očkování v současné době již součástí povinného očkování. Dvě dávky vakcíny proti spalničkám jsou z 97 % účinné při prevenci infekce.
Děti mohou dostat své první očkování ve 12 měsících nebo i dříve, pokud cestují do zahraničí, a druhou dávku ve věku 4 až 6 let. Dospělí, kteří nikdy nebyli očkováni, mohou o vakcínu požádat svého lékaře. Existují ovšem také skupiny, které by neměly být očkovány proti spalničkám. Mezi tyto ně patří:
- Lidé, kteří již dříve měli život ohrožující reakci na vakcínu proti spalničkám nebo některé její složky
- Těhotné ženy
- Imunokompromitovaní jedinci, mezi které mohou patřit lidé s HIV nebo AIDS, lidé podstupující léčbu rakoviny nebo lidé užívající léky, které potlačují imunitní systém
Aktuální informace Světové zdravotnické organizace (WHO)
I když je v současnosti k dispozici bezpečná a efektivní vakcína, v roce 2018 došlo na celém světě k více než 140 000 úmrtím na spalničky, většinou mezi dětmi mladšími 5 let. Očkování proti spalničkám ovšem vedlo v letech 2000 až 2018 celosvětově k 73% poklesu úmrtí na spalničky.
V roce 2018 dostalo přibližně 86% dětí z celého světa jednu dávku vakcíny proti spalničkám do svých prvních narozenin prostřednictvím rutinních zdravotnických služeb, oproti 72% v roce 2000. Během let 2000 až 2018 zabránilo očkování proti spalničkám odhadovaným 23,2 milionům úmrtí, čímž se vakcína proti spalničkám stala jedním z nejefektivnějších nákupů v oblasti veřejného zdraví.
